Emily Cole, Strana 3
O EMILY
Emily je ilustrátorka. Žije v Lincolnshiru s manželem, labradorkou Ellie a legendárním kocourem Sidem. Tvoří zejména vtipné obrázky spojené s koňmi, které občas proloží obrázky psů či jiných domácích a hospodářských zvířat.
Kromě ilustrování jí baví také vytváření krásných, kvalitních potřeb do kanceláře a domácnosti, které jsou nejen užitečné, ale také vtipné. Její aktuální záběr pojímá pohlednice, plánovače, kalendáře, hrnečky, kuchyňské utěrky a chňapky.
Jsem vždy poněkud v rozpacích, když na otázku, čím se živím, odpovídám: „Maluju obrázky koní.“ Předtím, než jsem začala ilustrovat, jsem se chtěla stát architektkou. Školu jsem absolvovala s vyznamenáním a začala jsem pracovat s výhledem na budoucí kariéru architektky. Už během studií jsem k dokonalosti vypilovala svou schopnost prokrastinace, která se u mě zhmotnila ve formě neohrabaných koníků s velkýma očima. Nejdříve jsem se cítila trapně, když se tyto obrázky najednou zjevovaly během hodin strávených mžouráním do architektonických detailů, zatímco jsem studovala různé druhy odvětrávání. Schovávala jsem je ve svých zápisnících a zakrývala je, když se někdo podíval mým směrem. Byla jsem také členkou Equestrian Society a zatímco jsem se snažila stihnout pracovní termíny, malovala jsem lidi ve stáji a různá zvířata, která se tam pohybovala. Trvalo dlouho, než jsem svou zálibu přiznala svému manželovi, se kterým jsem toho času začínala chodit. Vzpomínám si, jak jsem po něm napůl hodila obrázek přes celou místnost a hned se dívala jinam, abych neviděla zděšený obličej, který jsem očekávala. James se ale stal mým největším podporovatelem.
Když Nick Skelton po výhře týmového zlata na Olympiádě 2012 vyskočil na pódium příliš brzy, rozhodla jsem se to namalovat. Známý časopis Horse and Hound zrovna vyzval čtenáře, aby zasílali fotografie jejich zážitků z Olympiády a já jsem, aniž bych si uvědomovala, jak převratný krok právě činím, váhavě poslala můj obrázek s omluvou, že vím, že to není fotografie, ale mohl by se líbit. Můj den dál nerušeně pokračoval, když mi najednou na mobilu vyskočil e-mail od Britské parkurové asociace, že viděli můj obrázek a abych jim zavolala. Moje první reakce byla obava, že jsem někoho urazila a mám problém. Slyšet: „Emily, moc se nám to líbí, můžeme ten obrázek koupit a ukázat jezdcům?“ jsem zrovna nečekala.
Následující události vedly k tomu, že jsem začala malovat za peníze. Než jsem si to uvědomila, stála jsem před znepokojivým rozhodnutím opustit kariéru architektky a malovat obrázky koní. A od chvíle, co jsem to vysvětlila svému poměrně překvapenému šéfovi, už maluji na plný úvazek!
Stránka 3 z 3 - 128 položek celkem